LEGISLATIVA

Vložte svůj text...

VNITŘNÍ ŘÁD ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Všeobecný praktický lékař MAIP, s.r.o.,

IČ 074 12 258

se sídlem Na Kocandě 695/23, 41201 Litoměřice

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem,

spisová značka C42260

zastoupená jednatelem MUDr. Martinou Antalovou

Adresa zdravotnického zařízení: U Školy 160/2, 412 01 Litoměřice

Jméno vedoucího pracovníka: MUDr. Martina Antalová

PACIENT JE VŽDY POVINEN ŘÍDIT SE POKYNY ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU!

Povinnosti pacienta při poskytování zdravotních služeb

Dodržovat navržený individuální léčebný a diagnostický postup zdravotnickým personálem.
Pravdivě informovat ošetřující zdravotnický personál o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb. Nesplnění této povinnosti je považováno za hrubé porušení tohoto vnitřního řádu.
Chovat se dle zásad slušného chování k zdravotnickým pracovníkům a řídit se jejich pokyny.
Dodržovat zásady občanského soužití a dobrých mravů ve vztahu ke spolupacientům, jejich případným zákonným zástupcům, a zdravotnických pracovníků. Nikoho verbálně nenapadat, nekřičet ani nezvedat hlas.
Nepožívat před a během vyšetření alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Je zakázáno pořizování jakýchkoliv fotografií, videonahrávek nebo audionahrávek ve všech prostorách zdravotnického zařízení bez souhlasu pověřeného vedoucího pracovníka a bez souhlasu osob, které by případně měly být natáčeny nebo fotografovány.
Řídit se tímto vnitřním řádem.

Registrace k praktickému lékaři pro dospělé

Zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní služby v plném rozsahu pouze svým registrovaným pacientům.
Pacient může požádat o registraci ve zdravotnickém zařízení, jestliže je starší 18 let, a pokud uplynuly více než 3 měsíce od jeho předchozí registrace u jiného praktického lékaře. O přijetí registrace rozhoduje zdravotnické zařízení, stvrzena je podpisem registračního listu.
K registraci do zdravotnického zařízení se pacient musí vždy prokázat platným dokladem totožnosti a průkazem zdravotní pojišťovny.
V případě pacienta, který nemluví česky, je na pokyn zdravotnického personálu nutné, aby měl s sebou překladatele.

Provozní doba a ordinační doba

Provozní a ordinační doba je zveřejněna na vstupních dveřích do zdravotnického zařízení a na webových stránkách společnosti.
V této době jsou v ordinaci přítomni zdravotničtí pracovníci a poskytují zdravotní služby registrovaným pacientům.
Ordinační doba je rozdělena na hodiny pro neobjednané a objednané pacienty (preventivní prohlídky, očkování, administrativní úkony, vyšetření k posudkům).
V ordinační době pro objednané pacienty není možné ošetření jiného pacienta bez předchozí telefonické nebo e-mailové domluvy se sestrou či lékařem (výjimkou jsou akutní stavy a stavy ohrožující život)
Do zdravotnického zařízení pacient vstupuje v doprovodu maximálně 1 osoby.
Poslední pacient je ošetřen 15 minut před koncem ordinační doby.
Návštěvní služba není prováděna akutně, ale pouze po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem ambulance.

Objednání na vyšetření

K vyšetření ve zdravotnickém zařízení se pacienti objednávají telefonicky, prostřednictvím e-mailu, webových stránek nebo osobně. Vždy je nutné vyčkat na potvrzení termínu zdravotnickým zařízením. Ve výjimečných případech lze provést vyšetření pacienta i bez předchozí domluvy. Osobní a telefonické objednávky jsou možné pouze v průběhu provozní doby.
Čas, na který je pacient objednán, nepředstavuje čas, kdy pacient vstupuje do ordinace, ale čas, odkdy je pacient přítomen v čekárně.
Časové možnosti pro jednotlivá ošetření a prohlídky jsou omezené. Je tedy nutné požadavek co nejvíce specifikovat. Např. pokud se objednáte na standardní ošetření, nebude obvykle možné provést prohlídku k vystavení jakéhokoliv potvrzení (řidičský průkaz, zbrojní průkaz, příspěvek na péči apod.), a to proto, že každá prohlídka představuje jiný čas na sesterně a jiný u lékaře.
Vzhledem k charakteru a chodu ambulance praktického lékaře může dojít k posunutí času objednání, někdy i o delší časový interval. Příčiny mohou být různé:
1. Do ordinace se dostaví pacienti, kteří potřebují vzhledem k charakteru svého onemocnění od personálu akutní/přednostní ošetření.
2. Čas ošetření některého z předchozích pacientů se prodlouží závažností nebo komplikacemi jiného jeho onemocnění.
3. Technické poruchy/výpadek proudu, vody, počítačové techniky aj.
4. Jiné nepředvídatelné situace.
Ve výše uvedených situacích žádáme všechny čekající pacienty o pochopení a toleranci.
Pacienti se mohou na vyšetření objednat telefonicky, e-mailem, přes webové stránky nebo osobně. Osobní a telefonické objednávky jsou možné pouze v průběhu provozní doby.
Je nutné, aby se objednaný pacient, který se nemůže dostavit na vyšetření, předem omluvil a neblokoval tak rezervovaný čas jiným pacientům.

Průběh vyšetření

Při vstupu do recepce vždy předkládejte průkaz zdravotní pojišťovny.
Lékař provádí vyšetření zpravidla v ordinaci, kam pacienti vstupují na výzvu zdravotní sestry nebo lékaře. Některá vyšetření (např. vyš. TK, odběry, převazy aj.) mohou být prováděna zdravotní sestrou v sesterně.
U žádné zdravotní služby poskytované zdravotnickým zařízením nevyžadujeme písemný souhlas pacienta, vyjma případů, které výslovně stanoví zákon.
Doklad o dočasné pracovní neschopnosti (dále je DPN) vystavuje lékař na základě zjištění zdravotního stavu, nikoliv na žádost pacienta.
Pokud se pacient bez předchozí omluvy nedostaví na plánovanou kontrolu v době DPN, bude mu DPN v daném termínu ukončena.

Mimořádné epidemiologické situace

Pacient je povinen řídit se vždy pokyny personálu.
Pacient je povinen vždy předem telefonicky/e-mailem konzultovat svůj zdravotní stav se sestrou či lékařem.
Při návštěvě zdravotnického zařízení je nutné dbát na dodržení rozestupů (2 metry). V čekárně mohou být

přítomny současně pouze dvě osoby.
Do zdravotnického zařízení vstupuje pacient vždy pouze s ochrannými pomůckami dýchacích cest, které jsou správně umístěné (respirátor zakrývající nos i ústa).
Do zdravotnického zařízení vstupuje pacient v doprovodu max. 1 osoby (s ohledem na jeho zdravotní stav).

Návštěva lékaře v bydlišti pacienta

O návštěvu lékaře v místě svého bydliště může registrovaný pacient požádat telefonicky, e-mailem nebo osobně během ordinační doby. Lékař může návštěvu vykonat v době, na které se předem domluví se zdravotnickým personálem.
Návštěva je hrazena z veřejného zdravotního pojištění v případě, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje jeho přepravu do ordinace a zpět. V opačném případě je návštěva hrazena pacientem.
Pokud je to aspoň trochu možné, mělo by být v zájmu pacienta být vyšetřen raději v ordinaci než doma, neboť ve zdravotnickém zařízení jsou k dispozici další pomocné vyšetřovací metody. Oproti tomu na návštěvu k pacientovi si lékař může vzít jen základní vyšetřovací pomůcky.

Oznamování změn

Registrovaný pacient je povinen co nejdříve nahlásit zdravotnickému zařízení veškeré důležité změny týkající se osobních údajů (jméno, bydliště, telefon, e-mail a další) a pojištění (druh a změna pojišťovny).
Pacient je povinen informovat zdravotnické zařízení o plánované operaci, a tedy nutnosti provedení předoperačního vyšetření. Tuto skutečnost by měl nahlásit nejlépe hned poté, kdy se dozví termín své operace. Jen tak bude mít zdravotnický personál dostatek času naplánovat všechna potřebná předoperační vyšetření. Změny je možno nahlásit telefonicky, e-mailem nebo osobně v průběhu ordinační doby.

Zdravotnická dokumentace

Zdravotnická dokumentace pacienta vedená lékařem je majetkem lékaře. Nahlížet do ní a pořizovat z ní výpisy a kopie může pouze pacient či jeho zákonní zástupci. Dokumentaci však nelze vynášet z ordinace. Kopie si musí pacient pořídit přímo v ordinaci za úplatu dle platného ceníku.
Pokud se pacient přeregistruje k jinému praktickému lékaři, zdravotnické zařízení pořizuje a odesílá novému registrujícímu lékaři na jeho žádost výpis ze zdravotní dokumentace. Výpis obsahuje všechny údaje potřebné pro poskytování dalších zdravotních služeb pacientovi.

Odmítnutí přijetí pacienta do péče (§ 48 zákona č. 372/2011 Sb.)

Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:
1. by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
2. by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství výkon návštěvní služby,
3. není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že:
1. prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
2. pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst. 2 není dotčeno,
3. pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
4. pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, nebo s poskytováním zdravotních služeb vysloví souhlas, ale neřídí se vnitřním řádem a jeho chování přitom není způsobeno zdravotním stavem,
5. přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta; ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončit péči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1, jde-li o pacienta:
1. u kterého bylo poskytování zdravotní péče Vězeňskou službou přerušeno z důvodu ukončení nebo přerušení výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud se jedná o zajištění návaznosti při poskytování zdravotních služeb započaté v průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence; Vězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízení byly pacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže jí není znám poskytovatel, který převezme pacienta do péče, vybaví tohoto pacienta informací podle §45 odst. 2 písm. g),
2. ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o zdravotní služby, které Vězeňská služba neposkytuje, a to po předchozí domluvě s Vězeňskou službou; to neplatí, jde-li o důvody poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3.
Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončení péče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb podle §50 odst. 2 vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení.

Důsledky porušení vnitřního řádu

Zdravotnické zařízení může ukončit poskytování zdravotních služeb pacientovi, který závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený léčebný postup nebo se neřídí vnitřním řádem (§48 odst. 2 zákona o zdravotních službách č.372/2011Sb.)
V případě ukončení péče z důvodu porušení vnitřního řádu dostane pacient písemné vyrozumění s uvedením důvodů opravňujících k tomuto kroku, v souladu s §48 odst. 5 stejného předpisu.

Platné k 1. 9. 2021

Preskripce lázní, doporučení MZ ČR

Praha 31. března 2023

Č. j.: MZDR 9001/2023-1/DZP

Vážení,

Ministerstvo zdravotnictví se v poslední době setkává se stížnostmi pacientů na postup ošetřujících lékařů při podávání návrhu na léčebně rehabilitační péči, resp. na neochotu některých z nich tyto návrhy vystavovat. K tomu si Vám dovoluji zaslat následující stanovisko Ministerstva zdravotnictví.

Z informací, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, vyplývá, že ze strany některých ošetřujících lékařů především není reflektována právní úprava obsažená v ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb."). Opravou tohoto ustanovení došlo od 1. ledna 2022 k rozšíření "aktivní legitimace" pro podání návrhu na léčebně rehabilitační péči, tak, že nyní má tento krok učinit lékař registrujícího poskytovatele, lékař ambulantního poskytovatele, který ji doporučil, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Např. v lázeňské léčebně rehabilitační péči tedy platí, že v situaci, kdy lékař příslušné specializace podle vyhlášky č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, dojde k závěru, že má být tato péče indikována jako hrazená z veřejného zdravotního pojištění, vyplní pojištěnci i žádanku o její schválení. Z dikce tohoto ustanovení ("...podává...") pak plyne, že se nejedná o možnost, která je lékaři dána ke zvážení, nýbrž o povinnou součást poskytované péče. Nemělo by tak docházet k situacím, kdy je pojištěnec po indikaci příslušným ambulantním specialistou nucen pouze za účelem vyplnění žádanky navštívit registrujícího praktického lékaře.

K tomu lze citovat z důvodové zprávy: "Zároveň se za účelem zrychlení celého procesu, kdy nástup na lázeňskou péči je nezřídka omezen lhůtami podle přílohy č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., navrhuje, aby návrh na její poskytnutí mimo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb podal kterýkoliv poskytovatel ambulantních služeb, který je oprávněn ji doporučit podle vyhlášky č. 2/2015 Sb. Tímto odpadne nadbytečná zátěž pro pojištěnce, který je zpravidla po vydání doporučení příslušného ambulantního specialisty nucen navštívit opětovně registrujícího poskytovatele, který vystaví návrh. Zároveň je třeba uvést, že pojištěnec nemusí mít registrujícího poskytovatele zdravotních služeb, a doplněním se tak předchází situacím, kdy by návrh neměl za pojištěnce kdo podat." Podání žádanky registrujícím praktickým lékařem zákon ale i nadále připouští, kdy nelze vyloučit situace, kdy se pojištenec sám takto rozhodne (např. z důvodu nutnosti doložení absence kontraindikací k lázeňské léčebně rehabilitační péči). V takovém případě má pak pochopitelně shodnou povinnost vystavit návrh právě registrující praktický lékař. Mělo by se však skutečně jednat o případy výjimečné, které nevznikly v důsledku neochoty ošetřujícího ambulantního specialisty k vystavení návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Je na místě uvést, že případnou existenci obecných kontraindikací je zdravotní pojišťovna oprávněna u praktického lékaře ověřit i v průběhu řízení o nároku pojištěnce a skutečnost, že tuto informaci nemá k dispozici poskytovatel ambulantních služeb, tak sama o sobě nemůže být důvodem, pro který odmítne žádanku vystavit.

Vážení, věřím, že v drtivé většině případů je již v současnosti výše uvedený zákonný postup zcela respektován, přesto si dovoluji Vás požádat o předání této informace

Vašim členům.

S pozdravem

Mgr. Jan Zapletal

ředitel

Odbor dohledu nad zdravotním pojištěním

PODSTATNÉ ZMĚNY VE VYHLÁŠCE č. 2/2015 Sb. O STANOVENÍ ODBORNÝCH KRITÉRIÍ A DALŠÍCH NÁLEŽITOSTÍ PRO POSKYTOVÁNÍ LÁZEŇSKÉ LÉČEBNÉ A REHABILITAČNÍ PÉČE

1. 7. 2025 nabyla účinnosti vyhláška č. 201/2025, která poměrně výrazně změnila dosavadní text vyhlášky o lázních.

Podstatné změny lázeňské vyhlášky jsou tyto:

Vypuštění povinného vyšetření internistou či geriatrem u pacientů nad 70 let (nově se provádí, pouze když jej doporučující lékař potřebuje).

Vypuštění povinného EKG u pacientů nad 40 let

Vypuštění povinnosti uvádět v návrhu konkrétní lázeňská místa

- Délka léčebného pobytu se nově uvádí pouze u příspěvkové lázeňské péče poskytované jako opakovaný pobyt

Vyšetření lze nahradit zprávou doporučujícího lékaře - poskytovatele ambulantní specializované péče (obdobně jako tornu dosud bylo u lázní po hospitalizaci, kde dostačovala propouštěcí zpráva). Pouze v případě, kdy zpráva od doporučujícího lékaře neobsahuje potřebné informace (což by měla), lze doplnit kopií poslední preventivní prohlídky (pokud v mezidobí nedošlo k zásadní změně zdravotního stavu)

Změněny byly kontraindikace u inkontinence, kdy nově je kontraindikací pro lázně inkontinence Ill. typu a inkontinence stolice.

Již byla vydána i nová metodika pojišťovny, která na změny vyhlášky reaguje. V ní byl vypuštěn i doposud povinný údaj o zaměstnavateli (škole). V návaznosti na vyhlášku byl upraven i obsah doporučení (zpráva doporučujícího lékaře). Obsah doporučení se nyní fakticky neliší od obsahu návrhu.

Návrh spolu s přílohami lze podat bud' v listinné formě, nebo elektronicky (v elektronické podobě pak není podpis pacienta, stačí záznam v dokumentaci).

Pokud návrh nevystaví a nepodá ani doporučující lékař (což by bylo nejlogičtější), ani registrující praktik, tak jej může podat pojišťovně sám pacient (případně jeho zmocněnec).

PRAVIDLA PRO VYSTAVOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ NA LÁZEŇSKOU A REHABILITAČNÍ PÉČI

Doplnění stanoviska Ministerstva zdravotnictví k vystavování a podávání návrhů na lázeňskou léčebně rehabilitační péči.

Vážení, vzhledem k mnoha dotazům ze strany laické i odborné veřejnosti mi dovolte, abych doplnil informace obsažené v dopisu Ministerstva zdravotnictví C. j.: MZDR 9001/2023-1/DZP, který se týkal vystavování poukazů k lázeňské léčebně rehabilitační péči (dále jen "lázeňské péče"). K uvedené problematice proběhlo společné jednání za účasti zástupců zdravotních pojišťoven, Sdružení praktických lékařů a Sdružení ambulantních specialistů. Dále uvedené informace jsou pak výsledkem společné shody všech jeho účastníků.

1) Návrh (doporučení) na lázeňskou péči vystavuje vždy lékař, který ji indikuje, at' už se jedná o ambulantního specialistu, nemocničního lékaře nebo registrujícího praktického lékaře. To souvisí s odpovědností za řádné přezkoumání naplnění podmínek podle přílohy 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb.") a informování pacienta o tom, zda tyto podmínky jsou/nejsou splněny. Stále jsou velmi časté případy, kdy jsou podávány návrhy zcela zjevně nesplňující ani základní indikační podmínky (typicky překročení lhůty k nástupu k lázeňské péči) pro přiznání lázeňské péče, přičemž pochopitelnou snahou všech dotčených subjektů by měla být co nejširší eliminace těchto případů.

2) V případě, kdy má indikující lékař veškeré potřebné podklady (resp. je schopen si sám v rámci vlastní kompetence tyto podklady obstarat), kromě vystavení návrhu jej i sám podává zdravotní pojišťovně. Zde je třeba zdůraznit, že skutečnosti vyplývající z lékařských zpráv a zdravotnické dokumentace není nutné opakovaně vyplňovat do samotného návrhu, ale postačí na ně pouze odkázat (zpravidla "viz příloha") a k návrhu přiložit. Do návrhu tak indikující lékař vyplní pouze základní údaje, tzn. informace o pacientovi, indikační skupinu a doporučené místo pro lázeňskou péči. Připomínáme, že pro základní vyplněni návrhu lze využít mnohé elektronické nástroje (např. na stránkách Svazu léčebných lázní https://www.lecebnelazne.cz/pro-lekare/navrh-na-10).

3) Pochopitelně mohou nastat situace, kdy sám indikující lékař nedisponuje informacemi (resp. si je nemůže v rámci své kompetence ani sám opatřit) Například se bude jednat o pojištěnce staršího 70 let, u nějž je nutné vyšetření internistou či geriatrem, nebo pojištěnce s epilepsií, kdy je k návrhu nutné doplnit kladné stanovisko neurologa. V takovém případě vystaví indikující lékař návrh, předá lei i s přílohami pojištěnci a poučí lei o nutnosti absolvování dalších požadovaných vyšetření a vydá mu na ně žádanku. Příslušný specialista nebo praktický lékař, který provádí doplňková vyšetření, pak opět zhodnotí naplnění/nenaplnění podmínek z hlediska vlastní odbornosti, přiloží k již vyplněnému návrhu vlastní lékařskou zprávu (případně výpis z dokumentace),z níž plyne jasný závěr o naplnění podmínek, a návrh zašle zdravotní pojišťovně, nebo jej předá pacientovi.

4) Při výše uvedeném postupu může nastat situace, kdy indikující lékař nebo lékař provádějící doplňující vyšetření dojde závěru, že některá z podmínek pro přiznání nároku na úhradu lázeňské péče není naplněna. V takovém případě bud' vůbec návrh nevystaví (indikující lékař) nebo jej sám nezašle zdravotní pojišťovně (lékař provádějící doplňující vyšetření). Vzhledem k tornu, že nárok na úhradu lázeňské péče je subjektivním právem pojištěnce, může, dle názoru Ministerstva zdravotnictví, podat zdravotní pojišťovně návrh na přezkoumání naplnění podmínek sám pojištěnec. V takovém případě ošetřující lékař, který došel k závěru, že nejsou naplněna kritéria stanovená pro úhradu takové péče, a z tohoto důvodu odmítnul podat návrh na poskytnutí léčebně rehabilitační péče jako hrazené pojištěnce, o této možnosti poučí a o poučení provede záznam do zdravotnické dokumentace, informuje pojištěnce o nutnosti splnění zákonných podmínek, dodržení formy, odborných kritérií a dalších náležitostí předpokládaných prováděcím právním předpisem a vybaví jej lékařskými zprávami o provedených vyšetřeních. Pojištěnec pak může návrh sám podat podle § 19 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.

S pozdravem Mgr. Jan Zapletal ředitel Odbor dohledu nad zdravotním pojištěním

VYSTAVENÍ A VEDENÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

1/ Povinnost vystavit neschopenku má ten lékař, který svým vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pacienta neumožňuje vykonávat jeho práci. Toto platí pro lékaře všech odborností (ambulantní specialista, lékař v nemocnici atd. - výjimkou je lékařská pohotovostní služba a záchranná služba). Povinnost vést pracovní neschopnost má ten lékař, který pacienta pro dané onemocnění léčí, určuje termíny kontrol atd. (ošetřující lékař). Praktický lékař nesmí vystavit a vést pracovní neschopnost v případě, kdy není pro dané onemocnění ošetřujícím lékařem. Praktický lékař nesmí vystavit a vést pracovní neschopnost mimo svou odbornost.

2/ Pokud jste byli odesláni do naší ordinace jiným lékařem, který Vás pro dané onemocnění léčí, pouze kvůli vystavení neschopenky, nemůžeme Vám vyhovět. Nežádejte po nás, abychom porušovali zákon a riskovali sankce. Lékař, který Vás k nám posílá, nesplnil svou zákonnou povinnost. V rozporu se zákonem Vás nutí zcela zbytečně ztrácet čas cestou a čekáním v naší ordinaci.

3/ Vše výše uvedené vyplývá z platného zákona č. 187/2006 Sb., a bylo opakovaně potvrzeno stanovisky Ministerstva zdravotnictví, České správy sociálního zabezpečení, České lékařské komory a Sdružení praktických lékařů ČR.

PŘEPRAVA PACIENTA VOZIDLEM ZDRAVOTNICKÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY

1/ Přeprava pacienta i případně jeho doprovodu musí indikovat lékař na základě aktuálního zdravotního stavu pacienta (není tedy možné zdůvodnit transport jen diagnózou - např. artróza kyčelních kloubů nebo přítomnost kardiostimulátoru - rozhoduje aktuální stav pacienta a jeho schopnost přemístit se na vyšetření, tzn. bolesti kloubů při dekompenzované artróze s obtížnou mobilitou nebo srdeční dekompenzace s dušností, otoky dolních končetin a obtížnou mobilitou atd.). Indikací není ani fakt, že pacient navštěvuje specializovanou poradnu, ani skutečnost, že neumí nebo nechce používat hromadnou dopravu nebo že se nevyzná ve městě, kde se nachází specializovaná poradna (pro tyto případy pojišťovna transport nehradí !!!)

2/ Pro přepravu je nutný Příkaz ke zdravotnímu transportu ("papír na sanitku"). Příkaz pro cestu ke smluvnímu poskytovateli, kde má být poskytnuta zdravotní péče vyplňuje odesílající lékař, který poskytnutí této péče vyžaduje !!! Příkaz pro cestu zpět vyplňuje lékař, který zdravotní péči poskytl, opět po zhodnocení, zda je zdravotní transport ze zdravotních důvodů nutný (po ošetření nebo po pobytu v nemocnici již nutný nemusí být!) Není tedy pravda, že "sanitky píše praktický lékař pojištěnce a je to jeho povinnost", jak si mnoho pacientů a někdy i odborných lékařů myslí. U plánovaného kontrolního vyšetření vypisuje Příkaz ke zdravotnímu transportu ošetřující lékař poskytovatele, který o kontrole rozhodl (např. kardiolog, endokrinolog atd.). Může ale nastat situace, kdy tento lékař Příkaz k transportu nevystaví z objektivních důvodů - např. pacient je pozván na kontrolu až za delší časové období, takže nelze vyloučit změnu zdravotního stavu a tím i indikace k přepravě. V tomto případě by se pak pacient měl obrátit na svého praktického lékaře, který posoudí jeho aktuální zdravotní stav, a je-li přeprava indikovaná, vystaví Příkaz k zdravotnímu transportu. Příkaz na cestu zpět však již opět vyplňuje lékař, který zdravotní péči poskytl (opět pokud je transport sanitním vozem stále indikován).

3/ Lékař může také indikovat přepravu doprovodu pacienta. Doprovodem se rozumí doprovázející osoba, která není členem posádky vozidla a jejíž přítomnost je s ohledem na zdravotní stav pacienta nutná pro následné ošetření a vyšetření (zejména kvůli poskytnutí informací, pokud informace nelze zajistit jinak - např. lékařkou zprávou!!!). Pokud zdravotní stav pacienta vyžaduje pomoc při přepravě, je to plně v kompetenci posádky dopravní služby. Lékař v tomto případě doprovod neindikuje! Odborný dohled a dopomoc včetně předání u poskytovatele zdravotních služeb pak zajišťuje druhý člen posádky v rozsahu své kvalifikace.

4/ Přeprava se hradí vozidly smluvní zdravotnické dopravní služby. Jen v mimořádných případech hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému poskytovateli (o takové přepravě rozhoduje ošetřující lékař, který musí vše řádně zdůvodnit). Rovněž je-li indikovaná přeprava u osoby pohybující se převážně na vozíku pro tělesně postižené, hradí pojišťovna přepravu i jinému dopravci, pokud tuto přepravu zajišťuje dopravním prostředkem speciálně upraveným pro přepravu osob na vozíku. Také o takové dopravě rozhoduje ošetřující lékař.

5/ Transport vozidlem zdravotnické dopravní služby musí být vždy indikován pouze z prokazatelně zdravotních důvodů !!! Nikoliv z důvodů sociálních nebo s ohledem na špatnou dopravní obslužnost. Odůvodněná musí být i případná potřeba doprovázející osoby.

6/ Přepravu onkologických pacientů indikuje
• ošetřující onkolog a/nebo ošetřující radioterapeut (specialista)
• zcela výjimečně praktický lékař (PL), např. kontroly s velkým časovým odstupem, aktuální zhoršení zdravotního stavu, apod.

Indikace k transportu:
Radioterapie
- může být výjimečně indikována již v začátku léčby u pacientů, kteří jsou ve špatném zdravotním stavu z důvodu onkologického onemocnění např. (syndrom HDŽ, nádory způsobující masívní lymfedém, apod.) nebo
komorbidit ("neonkologická" indikace). Indikace musí být jasně zdůvodněna v dokumentaci pacienta;
- může být indikována v průběhu léčby RT při zhoršení zdravotního stavu pacienta v důsledku objevení se nežádoucích účinků onkologické léčby (např. nevolnost po RT na oblast břicha, nádory CNS).

Chemoterapie
- samotná chemoterapie je zpravidla indikací pro cestu zpět z důvodu nežádoucích účinků léčby (zvracení,slabost, závratě,...), indikace musí být řádně zdůvodněna v dokumentaci pacienta. V některých případech může být převoz pacienta indikován na cestu "tam i zpět" z důvodu nežádoucích účinků léčby (např. těžký hand and foot syndrom, závažná polyneuropatie), nebo z důvodu komorbidit ("neonkologická" indikace). Indikace musí být opět zdůvodněna v dokumentaci.

Biologická léčba
- samostatná není indikací k přepravě pacienta. Naopak, její indikací z důvodu špatného zdravotního stavu pacient nesplní v řadě případů podmínky úhrady pro biologickou léčbu (podmínka úhrady PS 0-1). Samotné označení pacienta s onkologickou léčbou jako "imunokompromitovaného" není důvodem k indikaci přepravy pacienta - taková indikace musí být podložena laboratorním vyšetřením (leukopenie).

7/ Dle zákona o veřejném zdravotním pojištění je transport hrazen vždy jen ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované hrazené služby poskytnout !!! Pojištěnec sám pak hradí dopravci rozdíl do jím případně požadovaného vzdálenějšího zdravotnického zařízení. Stejný postup platí i pro cestu zpět. Za správné určení rozsahu úhrady z veřejného zdravotního pojištění z pohledu nejbližšího smluvního poskytovatele odpovídá indikující lékař. V případě transportu do jiného než nejbližšího SZZ, uvede lékař na PKZT odůvodnění nutnosti léčby ve vzdálenějším SZZ. Tzn., pokud je bližší SZZ příslušné odbornosti (např. onkologie apod.) sice dostupné, ale potřebnou péči může poskytnout pouze pracoviště vzdálenější, uvede specialista do zprávy důvody pro potřebu lékaře indikujícího dopravu i revizního lékaře. Ve sporných případech pak lékař indikující přepravu vyžádá stanovisko RL.

8/ V případě, že pojišťovna shledá pochybení v indikacích nebo neuzná důvod k transportu, který lékař uvedl, za relevantní, hradí náklady za špatně indikovanou dopravu lékař, který vyplnil nesprávně nebo nedostatečně příkaz ke zdravotnímu transportu !!!

PODMÍNKY PRO PŘEDPIS INKONTINENČNÍCH POMŮCEK S ČÁSTEČNOU ÚHRADOU POJIŠŤOVNY

Inkontinentní pacienti mají nárok na úhradu absorpčních zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o jednorázové pomůcky vyrobené tak, aby rychle absorbovaly unikající moč, pohlcovaly nepříjemný zápach a zároveň byly nenápadné a prodyšné. Inkontinence může totiž nepříjemně ovlivňovat kvalitu života.

Základní podmínkou pro vystavení poukazu (tzv. Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku) je prokázaná inkontinence a stanovení stupně její závažnosti. Nárok na předpis vzniká od 3 let věku pojištěnce při splnění indikací - tzn. při prokázané patologické inkontinenci. Úhradu z veřejného zdravotního pojištění a pravidla preskripce absorpčních zdravotnických prostředků stanovuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (příloha č. 3).

Inkontinentnímu pacientovi může absorpční zdravotnické pomůcky předepsat lékař následujících specializací: geriatrie, gynekologie, chirurgie, nefrologie, neurologie, pediatrie, všeobecný praktický lékař nebo urolog. Od 1. 1. 2022 také nově sestra v domácí péči a sestra v lékařských oborech. V případě dětského pacienta může poukaz vystavit praktický lékař pro děti a dorost.

Odborný lékař je povinen písemně informovat všeobecného praktického lékaře, v jehož péči je inkontinentní pojištěnec, o provedeném vyšetření a jeho výsledcích. V případě preskripce i o zdravotnických pomůckách a jejich množství, které pojištěnci předepsal.

Inkontinence je dělena do tří stupňů dle závažnosti postižení - lehká (I), střední (II) a těžká (III). Stupeň závažnosti je stanovován na základě úniku moči v mililitrech v průběhu 24 hodin. Odborný lékař tedy na základě objektivizovaného vyšetření diagnostikuje, jakým stupněm inkontinence pacient trpí a jaké pomůcky jsou pro něj vhodné.

Rozdělení inkontinence do tří stupňů dle závažnosti postižení:

stupeň - mimovolný únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin
stupeň - mimovolný únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin + fekální inkontinence
stupeň - mimovolný únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin + smíšená inkontinence

Dle domluvy s lékařem mohou být inkontinenční pomůcky pacientovi předepsány na jeden, dva či tři měsíce. Tzv. maximální preskripce na 3 měsíce je však možná pouze u pacientů se stabilizovanou inkontinencí, u kterých je předpoklad účelného využití celého množství předepsaných zdravotnických pomůcek. Na jeden poukaz může být předepsán pouze jeden druh inkontinenční pomůcky, poukazů však může být předepsáno více.

Pacientovi je zdravotní pojišťovnou hrazeno maximálně 150 kusů inkontinenčních pomůcek za měsíc. Stanoven je také maximální finanční limit - tedy částka, kterou hradí pojišťovna: u I. stupně nejvýše 449,65 Kč/měsíc, u II. stupně do celkové výše 900,45 Kč/měsíc a III. stupně do celkové výše 1 699,70 Kč/měsíc. Kusový i finanční limit u každého stupně inkontinence je nutné dodržovat a nelze ho překročit. Platí ten limit, jehož pacient dosáhne při čerpání těchto pomůcek dříve - buďto finanční, nebo kusový.

Zákon také u jednotlivých stupňů inkontinence stanovuje spoluúčast pacienta na ceně inkontinenčních pomůcek. Pro I. stupeň platí spoluúčast pacienta ve výši 15 %, v II. stupni činí výše spoluúčasti pacienta 5 % a ve III. stupni inkontinence tvoří spoluúčast pacienta 2 % z ceny absorpčního zdravotnického prostředku (pacient s III. stupněm inkontinence může na základě indikace čerpat také inkontinenční podložky, kde je spoluúčast stanovena na 25 % z ceny).

Spoluúčast pojištěnce, tj. doplatky stanovené zákonem, se vybírají již od prvního vydaného kusu. Není tedy v žádném případě možné např. vydat pojištěnci menší množství kusů, než bylo lékařem předepsáno, a kompenzovat tím výši doplatku.

Na konečnou cenu se pojištěnec a pojišťovna skládají ve stanovém poměru až do vyčerpání limitu, kdy z reálné ceny pojištěnec zaplatí svou spoluúčast a pojišťovna zaplatí zbytek. Jde tedy o poměr, v jakém si mezi sebe rozpočítají reálnou cenu.

Ošetřující lékař má pacienta o možnostech léčby komplexně informovat, včetně výše úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění, resp. jeho spoluúčasti. Z veřejného zdravotního pojištění jsou pacientům hrazeny ty absorpční zdravotnické pomůcky, které jsou uvedeny v Úhradovém katalogu VZP - ZP. Veškeré potřebné informace o typech, finančních a množstevních limitech těchto pomůcek jsou k dispozici na webu VZP v sekci Poskytovatelé - Zdravotnické prostředky.